Technologie, pomocí které vytváříme 3D fotografie, se velice podobá něčemu, čemu se říká Lithophane a její princip je tak znám už od 20. let 19. století. Jen namísto odsekávání materiálu jeho tloušťku řeší 3D tiskárna.
Lithophane je založen na rozlišné tloušťce materiálu (v našem případě plastu známého jako kyselina polymléčná). Pokud je daná část původní fotografie tmavá, bude na jejím místě vrstva plastu větší a tím se zabrání prostupu světla. Pokud je naopak světlá, bude vrstva plastu tenká a světlo tak velice snadno prosvítí skrz. Zajímá-li tě, jak tvá fotografie bude tedy vypadat, když ji zpracujeme jako 3D fotografii, stačí si ji převést na černobílou a budeš mít zhruba představu o výsledku.
Jak můžeš vidět, bez světla v pozadí není 3D fotografie nic moc. Samozřejmě velký rozdíl pak hraje zdroj světla umístěný za 3D fotografií. Čajová svíčka určitě nebude tak efektivní jako 15W LED žárovka. Navíc na svíčky pozor, pokud není mezi ní a 3D fotografií alespoň skleněná sklenice nebo jiný tepelný izolant, může dojít k deformaci nebo dokonce vzplanutí 3D fotografie!
Na závěr je potřeba zmínit, že čím větší 3D fotografie, tím více detailů dokáže vyniknout, ale také poměrně narůstá objem použitého materiálu a čas tisku. Pro představu – největší formát, který poskytujeme – 3D Foto až 24x24cm – zaoblené s rámečkem – se může tisknout až 54 hodin. To jsou více než dva dny provozu 3D tiskárny.
V porovnání s klasickou tištěnou 2D fotografií to pak vysvětluje vyšší cenu této technologie.